Baňkování

Baňkování

VÍTE, CO JE BAŇKOVÁNÍ?

Mnozí z nás se kvůli přetrvávajícím zdravotním potížím s nadějí obracejí k alternativním léčebným metodám. Baňkování neboli vakuoterapie patří k tradiční čínské terapii. V Číně se léčba baňkami používá po tisíciletí. Metodu znali i ve starověkém Egyptě. První zmínka o něm pochází z roku 1550 př.n.l. Užívalo se tu na téměř veškeré choroby. Jeho velkými zastánci byli také antičtí lékaři Galénos a Hippokrates. ve středověku bylo uplatňováno v celém tehdejším světě. Opěvoval jej ještě roku 1823 Samuel Bayfield z Londýna ve své knize Baňkování jako umění. V Čechách je známé nejméně sto let. V současnosti se baňkování používá jako doplňková metoda alternativní medicíny.

JAK OŠETŘOVÁNÍ BAŇKAMI PROBÍHÁ?

Baňkování lze vykonávat buď prostřednictvím koulí ze skla, nebo s využitím silikonových či plastových vakuových baněk. Ošetřované místo se pro lepší přilnavost natře mastným krémem, masážní emulzí nebo olejem.

V případě baňky skleněné do ní Masér či terapeut vloží na okamžik hořící tampon a poté baňku přiloží hrdlem na ošetřované místo. Vzduch v baňce se nejprve ohřeje, po přiložení na tělo se ochladí a zmenší svůj objem. Podtlak vzniklý únikem části vzduchu vtáhne do baňky kůži ošetřovaného, ta následkem silnějšího prokrvení zčervená a baňka se k ní přisaje.

S plastovou baňkou zacházíme tak, že do vyvýšeného otvoru na jejím dně nejprve nasadíme pumpičku, baňku lehce přiložíme k určenému místu na kůži klienta a vypumpujeme z ní vzduch. Působením podtlaku, jenž vyvolá přilnutí baňky ke kůži, se z těla odsávají škodlivé látky.

NEMŮŽE MI BAŇKOVÁNÍ UBLÍŽIT?

Po aplikaci baněk (zvláště v případě delšího působení v příslušné oblasti) může silný podtlak přivodit vznik typických kulatých krevních podlitin, které jsou však méně hluboké než modřina a rychleji se hojí. Po několika dnech spontánně vymizejí.

ÚČINKY BAŇKOVÁNÍ:

  • čištění krve a zvýšení počtu bílých a červených krvinek
  • zvýšení úrovně hladiny vápníku v kůži
  • podpora krevního oběhu
  • posílení imunitního systému
  • podpora buněčné aktivity, zvyšuje se hormonální sekrece, potlačuje se proces stárnutí
  • zlepšení spánku a zklidnění nervové soustavy
  • potlačení nepříjemných subjektivních pocitů – studeného potu, kašle
  • podpora detoxikačních procesů
  • částečné zlepšení problémů s celulitidou

ČEHO LZE DOCÍLIT PŘI BAŇKOVÁNÍ

Baňkování je vhodnou doplňkovou metodou klasických masáží. Dokáže odstranit bolesti páteře a celého pohybového aparátu, ovlivňuje i funkci vnitřních orgánů. Málokterou metodou je možné dosáhnout tak intenzivního prokrvení masírované tkáně. Již po jednom zákroku se může dostavit neočekávaná úleva. Použití baněk je však různorodé. Lze je kombinovat s prohřívacími zábaly nebo přikládat nad akupresurní body a tím pracovat s energií meridiánů. Vynikajících účinků je rovněž dosaženo při aplikaci baněk např. na kloub postižený otokem. Indikovány jsou jak traumatické stavy v subakutním či subchronickém stádiu, tak i chronické otoky způsobené poruchou lymfatického oběhu. Baňkování tedy přispívá k úlevě od řady nepříjemných zdravotních stavů. Jeho prostřednictvím lze zmírnit či odstranit bolesti zad a kloubů, menstruační obtíže, migrénu, zažívací problémy, vysoký krevní tlak, svalové otoky a křeče i další obtíže.

Baňka působí fyzikálně, reflexně, ale i metabolicky tím, že ovlivňuje pochody látkové výměny. Také stimuluje činnost imunitního systému. Aby došlo k nastartování ozdravného procesu, doporučuje se baňkování jednou týdně třikrát po sobě.

V každém případě se masér či terapeut musí zeptat na vážnější zdravotní potíže klienta, jako jsou alergie, vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, onemocnění diabetem, cévní problémy, poruchy srážlivosti, vnímavost na bolest, křečové žíly, trombózy, přestálý infarkt či plicní embolie.

Baňkování se neprovádí pouze na zádech, ale v podstatě na celém těle – na kolenou, kotnících, ramenou a dokonce i na obličeji. Děti lze masírovat baňkami pouze po předchozí konzultaci s dětským lékařem, osvědčilo se např. při opakovaném nachlazení.

KONTRAINDIKACE PŘI BAŇKOVÁNÍ

  • Akutní trombózy a tromboflebitidy, rozsáhlé varixy a gangrény, aneurysma (vždy však pouze v místě výskytu těchto nemocí)
  • Akutní otevřené rány, lokální hnisavé infekce,
  • Akutní či prodělaná nádorová onemocnění,
  • Těhotenství,
  • Hemofilie,
  • Generalizované kožní onemocnění (lupénka)